Vítejte u nás v Želivě a přejeme Vám příjemný pobyt!

Klášter Želiv

Klášter premonstrátů v Želivě prošel za 860 své historie celou řadou proměn a zvratů. Klášter byl založen v r. 1139 pražským biskupem Otou spolu s českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou, do něhož uvedli benediktiny z nedalekého opatství na Sázavě. Po desíti letech, vlivem nastupujících emancipačních snah církve, museli želivský klášter opustit a uvolnit místo komunitě premonstrátů z porýnského Steinfeldu. Premonstráti pod vedení opata Gotšalka přišli uprostřed zimy z daleké cizí země nalezli klášter úplně prázdný, doslova jen holé zdi, a strádali hladem a zimou. Bylo to poprvé v želivských dějinách, ale zdaleka ne naposledy. Prázdný klášter vítal svými holými zdmi bratry, kteří se vraceli vždy již domů z vyhnanství, ještě mnohokrát.

Premonstrátský Želiv dostal podle tehdejšího zvyku nové, biblické jméno Siloe. To se udrželo dodnes v latinském označení kláštera. Snad k tomuto označení přispělo vedle polohy kláštera nad říčkou Želivkou i podobně znějící jméno české. To bývá vykládáno různě, pravděpodobně je odvozeno od osobního jména Želej, původně to tedy byla ves lidí Želejových.

Opat Gotšalk byl dobrým organizátorem a pod jeho 35-letým vedení klášter želivský klášter dosáhl nebývalého rozkvětu. Jeho přičiněním vznikly ženské premonstrátské kláštery v Louňovicích, rakouském Perneggu a v Dolních Kounicích na Moravě, dále pak mužský klášter v rakouském Gerasu.

O nejstarších dějinách kláštera se mnoho podrobností neví, připomeňme si však velký požár kláštera i kostela roku 1375, po němž následovala přestavba kostela ve slohu gotickém. Za husitských válek byl klášter dvakrát vypleněn, nikoli však vypálen. Bratři premonstráti se zachránili v dobře opevněném královském horním městě Jihlavě, které zůstalo věrné katolické Církvi. Jihlavská fara u sv. Jakuba se také stala na více než sto let sídlem želivského opata a konventu. V oněch pohnutých dobách se však bratři premonstráti starali o svěřený majetek a dokázali pokročit s opravou klášterního chrámu tak daleko, že byl zcela dokončen a malbami vyzdoben presbytář, jak hlásá nápis na hlavním oltáři z roku 1462.

V době husitských válek želivský opat zůstal věrný papeži a církvi a proto byl klášter za tento jeho zásadový postoj potrestán konfiskací všech statků, které byly v letech 1467 - 1468 zastaveny lipnickému pánovi Burianu Trčkovi z Lípy, věrnému královu stoupenci, s podmínkou, že on i jeho dědicové a nástupci musí v Želivě ponechat tři želivské premonstráty pro potřeby duchovní správy.

Trčkové zabrali klášter ihned, násilím vyhnali opata i řeholníky a po určité době si „zrovna naproti klášteru“ vystavěli dodnes částečně dochovaný tzv. Trčkův hrad, pozdně goticko-renesanční panské sídlo....pokračování




Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií.