Začal se rok opata Víta!

V sobotu 3. března se v našem želivském klášteře uskutečnila vzpomínková slavnost u příležitosti 100. výročí narození opata Víta Bohumila Tajovského (*3.3.1912 Klanečná). V rámci ní se v prostorách kláštera setkalo několik opatů, kněží, pamětníků a věřících z celé republiky. Vzpomínková slavnost začala mší svatou, kterou sloužil diecézní biskup českobudějovický Jiří Paďour. Kázání pronesl strahovský opat Michael Pojezdným. Ten připomněl sílu osobnosti opata Víta, kterého nezlomilo ani tvrdé a nespravedlivé věznění v komunistických žalářích, a který obnovil život premonstrátského kláštera v Želivě.

Vzpomeňme alespoň na nejdůležitější údaje z jeho života: Opat Vít byl do svého úřadu zvolen v roce 1948 a v rámci premonstrátského řádu byl jeho nejmladším opatem. Od začátku čelil celé řadě útoků ze strany státních institucí, které se neustále stupňovaly. V noci 30. ledna 1950 byl zatčen a v dubnu 1950 ve vykonstruovaném divadelním procesu odsouzen za velezradu, vyzvědačství a organizování ozbrojeného převratu (Státní bezpečnost do kláštera podstrčila zbraně) na 20 let vězení a 50 tisíc korun československých pokuty. V roce 1960 byl z vazby na amnestii podmínečně propuštěn. S podlomeným zdravím žil v Havlíčkově Brodě, kde pracoval jako topič a archivář. Až do sametové revoluce působil víceméně v ilegalitě. Funkci opata nemohl vykonávat. (Jen na pouhý jeden rok mu bylo umožněno vykonávat se souhlasem státních úřadů pastorační činnost.) Svoboda po listopadu 89 přinesla možnost obnovit klášterní život. Dal dohromady rozptýlenou komunitu, nastínil hlavní úkoly každého bratra i společenství, přivedl nové členy a věnoval se plně jejich formaci. Jeho důslednost a životní zkušenost inspirovala všechny bratry a pomáhala překonat obtíže doby. Velkou satisfakcí pro něj bylo udělení čestného doktorátu na americké univerzitě v De Pere a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka za jeho celoživotní postoje. Jak vzpomíná spolubratr, páter Michael Miloslav Fiala, „všechny posiloval a inspiroval elán, se kterým se opat Vít věnoval práci na obnově komunity a bratrských vztahů. Často vzpomínal na léta prožitá ve vězení, mluvil o bratrských vztazích mezi „mukly,“ které vyústily v doživotní přátelství, a zásadně pomlčel o neurvalostech bachařů. Vrozený cit pro ušlechtilost a krásu mezilidských vztahů mu nedovolily pošpinit řeč zmínkou o jakékoliv zlobě a špatnosti. Osobnost pana opata zanechala dnešnímu Želivu, jeho členům a přátelům odkaz hluboké víry v Boží ochranu a požehnání, naděje, která nezávisí na proměnlivosti časů a lidí, a především pokorné a pravdivé lásky, která dává životu pravdivou náplň, směr i cíl.“

Protože osobnost opata Víta bezpochyby ovlivnila spoustu lidí, rozhodli jsme se, že celý rok, od 3. března 2012 do 3. března 2013 věnujeme jeho odkazu. Připravujeme výstavu z jeho pozůstalosti, řadu duchovních obnov a cvičení, promítání hodnotných filmů v rámci klášterního kina i konferenci. Věnován mu bude letní festival Musica Figurata a každoroční vzpomínková mše na vězněné kněze a řeholníky v Želivě (13. srpna). Akce plánujeme i ve výroční den jeho smrti - 11. prosince. Jméno pana opata Tajovského ponese také zdejší vzdělávací institut, který bude založen. Letos začneme za pomoci dotací rekonstruovat ambity, kde vznikne muzeum s obrazárnou, a také se pustíme do revitalizace klášterních zahrad. O všech aktivitách vás budeme informovat a už teď přijměte naše upřímné pozvání.