Setkání terciářů 14.6.2014

V předvečer slavnosti Nejsvětější Trojice se uskutečnilo v prostorách želivského kláštera setkání členů třetího řádu. Celý den byl prožíván v prosbách a úvahách a i ve mši svaté jsme mysleli na Ducha svatého, který nás spojuje v přátelských vztazích navzájem. Jemu buď chvála a dík. V úvodním slově a meditaci nad evangeliem jsme spolu s hluchoněmým prosili Effatha – otevři se, slovu plnému síly a moci (Mk 7, 31 – 37).

Exkurz do nauky o Duchu svatém nám udělal P. ThLic. Tadeáš o.praem. Mimo jiné nám vysvětlil pojem „víra“, která znamená opřít se a spolehnout se na Boha. Zpočátku potřebujeme odvahu a musíme dát do pozadí své ego. Duch svatý v našem životě působí, že se narodíme do duchovní rodiny, Nikodém musel slyšet od Ježíše, že se musíme narodit znovu, neboť tělesné narození nestačí. Máme výsadu, že jsme Boží děti.

O. Michael navázal myšlenkou, že na falešném tónu naší skladby života dokáže Bůh složit novou skladbu – symfonii, protože ve své moci napravuje naše chyby a umí psát i na křivých linkách, jen když jsme schopni na Něj myslet a svým postojem být nasměrováni k Němu.

Slyšeli jsme také o zbožných židech tzv. Chasidim, kteří ve své opravdovosti se soustředili na svou řeč, protože slovo může léčit, nebo zraňovat. Z hnutí chasidů vyšlo mnoho mystiků a učitelů. Chesed – hebrejské slovo, které znamená soucit s druhými lidmi, chudými, ale také znamená výheň – to je opravdovost, zbožnost; uvažujme o svém srdci, zda je schopno zakusit Boží přítomnost. Blažený oheň hoří v hloubi rozpáleného srdce, neboť Hospodin k nám stále mluví – nebýt od Něj ani na okamžik odděleni, i když jsme zničeni.

Podle Přísloví (21. kap.) nalézá život ten, kdo udržuje chesed – oheň, kdo žije chesed, božský život, zažije pokoj i v pekle. Hluboce věřící chesedi – židé, tančili a zpívali na cestě k smrti v plynových komorách, protože byli hluboce spojeni s Bohem. I my v této těžké době čerpáme sílu k vytrvalosti v příbězích Starého Zákona, připomínáme si, kdo jsme, a můžeme být jako chasidé, kteří nás inspirují – opilí láskou k Bohu a naše obětavá služba konaná s radostí a humorem přinese užitek.

Při mši svaté v kapli a při společném stole u dobrého jídla s láskou připraveného bratřími jsme pocítili jasné vanutí Ducha božího právě pro nás v tomto bílém řádu našich zakladatelů sv. Norberta a svatých opatů Želiva. Odpolední program byl naplněn duchovním impulsem o. Michaela k vyjití na naše pouště, kde žijeme, kde můžeme obstát, když nejprve vstoupíme do svého srdce, jak radí sv. Augustin, abychom se vrátili od toulání se a odpoutáním se od těla a tam nalezneme a setkáme se s Bohem. Nemáme si nechat vytrhnout oheň, který v nás plane a je vydatný, ale neopatrností může pohasnout. Potom se můžeme octnout ve venkovním hradu, neschopni vstoupit dovnitř, do svého nitra, pokud děláme věci a činnosti jen navenek, a staneme se vězni vnějšího světa a věcí. Snaha být viděni a vnímáni v ocenění, to je kletba vnějškovosti. Neměli bychom se nechat vyrušit z hledání Boží tváře. ZASTAVIT SE, POZOROVAT A VNÍMAT, to předpokládá zpomalení myšlení. Mnich je ten, kdo ve svém hledání Boha vytrvá a stále hledí na Ježíše Krista na kříži.

Tolik z promluv našich bratří.

Pan opat nás informoval o novinkách v klášteře a opět se setkáme při aktivitách kláštera, kterým i my terciáři chceme napomáhat, nejen svými modlitbami. Další naše setkání bylo naplánováno na 27. září 2014, do Havlíčkova Brodu. Bohu díky a chvála, že nás vede a dává nám naše bratry a sestry na naši cestu.

s. Klára z Institutu sester o.praem želivské kanonie