Klášterní kostel Narození P. Marie

Původní klášterní kostel Narození Panny Marie byl postaven v polovině 12 století v románském slohu. V polovině 13. století kostel vyhořel a byl obnoven jako gotická trojlodní bazilika s třemi chóry a dvouvěžovým průčelím. Při velkém požáru celého kláštera roku 1375 chrám znovu vyhořel a byl však záhy obnoven ve stejném slohu.

Velkou ránou pro kostel byly husitské války, v letech 1420 a 1424 byl klášter vypleněn a kostel byl velmi těžce pobořen, došlo k provalení jeho stropu. Po skočení husitských válek se bratři premonstráti snažili ho obnovit. Podařilo se jim to až v roce 1462, kdy byla dokončena obnova chóru klášterního chrámu, v němž byl vztyčen hlavní oltář. Z této doby také pochází klenba presbytáře. Dataci do roku 1462 dokládá nápis na staré oltářní mense, zachované za dnešním hlavním oltářem. Po konfiskaci kláštera roku 1467 nebyl kostel nijak upravován po dobu více než 150 let a chátral, protože premonstráti byli vyhnání a živořili v nedaleké Jihlavě. Po vykoupení kláštera roku 1623 strahovským opatem Kašparem z Questenberka, dochází k obnovení premonstrátského řádu v Želivě. Ihned se začala stavět nová kvadratura a přestavovat kostel v trojlodní baziliku v čele s dvěma věžemi. Nový kostel byl dokončen roku 1630 a vysvěcen kardinálem Arnoštem Harrachem.

Roku 1712 však klášter postihnul znovu velký požár, který zcela zničil nově dostavěný konvent a kostel také do základů vyhořel a vystavěné trojlodí se zřítilo. Obnova klášterního chrámu byla započata roku 1714 za účasti architekta J. Sanitiho, který je navrhl vystavět ve slohu gotizujícího baroka. Tuto podobu si zachoval kostel až do dnešní doby. Podle jeho plánu byl upraven i vnitřek kostela. Charakteristické pro Santiniho je goticko-barokní pojetí stropu kostela a vynikají řešení kostelních oken, které osvětlují jak kůr, tak i lodě kostela. Zařízení kostela a choru je velmi hodnotné, pochází z dob vrcholného baroka, za zvláštní zmínku stojí také vybavení opatské zákristie, ve které jsou velmi zachovalé barokní skříně a dřevěné ostění stěn. Hlavní oltář pochází z první třetiny 18 století, postraní oltáře byl vytvořeny v polovině 18 století.

Ani při opravách v letech 1884- 85 kostela se nenarušila základní „santinovská“ dispozice stavby. V roce 1907 při velké požáru opatství a Trčkova hradu začala hořet i jižní věž v průčelí kostela, naštěstí byla hrdinstvím místních lidí uhašena a kostel byl uchráněn před dalším požárem.

V letech 1916 – 17 akdemický sochař Čeněk Vosmík rodák z Humpolce podílel na výzdobě kostela. V prvním roce vznikla socha Panny Marie, která v pravé ruce chová Ježíška. Po její pravici umístil anděla s křížem a na levé straně anděla s monstrancí. Na schodiště před kostel pak o rok později přibyla socha sv. Cyrila v mnišském hábitu s knihou a skříňkou s ostatky sv. Klimenta (vlevo) a socha sv. Metoděje jako biskupa s berlou a mitrou (vpravo) v nadživotní velikosti. Poslední opravy proběhly v letech 2006- 2008 kdy byl kostel ochráněn proti vlhkosti a byly restaurovány zpovědnice a boční oltáře.

Farní kostel sv. Petra a Pavla

První kostel, zasvěcený sv. Petrovi, byl zřejmě vybudován na vrcholu ostrožny, svírané říčkami Želivkou a Trnávkou, v místech, kde dodnes stojí v jádře románský hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Vztah tohoto kostela ke klášternímu kostelu není jasný. Benediktýnský opat Reginard zde zřejmě navázal na osídlení, spojené s původním biskupským statkem. Kostel sv. Petra by v tom případě soužil jako chrám klášterní osady, kterou je možno v jeho okolí předpokládat. Tomu by nasvědčovalo zjištění pohřebiště, odkrytého již dříve v prostoru mezi konventem a dnešním kostelem sv. Petra a Pavla a jižně od chóru kostela P. Marie.

Kostel sv. Petra a Pavla byl značně poškozen za dob husitských válek, kdy byl klášter dvakrát vyplněn a pobořen. Dlouhou dobu nebyl řádně opraven. V letech 1712 -19 kostel byl opravován a přistavěna sakristie, opravy řídil asi J. Santini.

Kostel je jednolodní, přízemí postaveno z románského kvádříkového zdiva bez omítky, patro je je už provedeno s barokní omítkou a obdélníkovými obloukově uzavřenými okny, západní štít je barokně rozeklán. Presbytář je překlenut křížovou klenbou s lunetami. Loď zakryta kazetovým stropem podle návrhu arch. B. Dvořáka, které prováděl restaurátorské práce kolem roku 1930. Kotel byl vymalován fresakami od známého barokního malíře J. Kaliny, avšak v 19 století byl zcela zničeny. Zařízení kostela hlavní oltář tak i postraní oltáře jsou raně barokní z 2 pol. 17. století, zřejmě byly přeneseny z klášterního kostela. Na hlavním oltáři obraz od J.Vysekala z roku 1902.

Na levém bočním oltáři je obraz Kristovy rodiny z roku 1740 a na pravém bočním oltáři obraz Zmrtvýchvstání také z roku 1740 pravděpodobně od J. Kaliny.


Kostel narození Panny Marie před 70 lety Kosterl narození Panny Marie Farní kostel Petra a Pavla